O textilu a čase

15. března 2010 v 10:43 | SP
Hmotný svět mě oslovuje, protože je stálý. Jako AS jsem stále trochu zmatená z lidského hemžení kolem sebe a ne dost dobře se orientuji. Jako cizinec ve vlastní zemi, říká se. Mezi porcelánem, papírem, dřevem, kovem, sklem a vším tím, co nás obklopuje, textil má vyjímečné místo. četla jsem kdysi jakýsi čínský román, kde dali retardované holčičce každý den do ruky čtvereček hedvábí a posadili jí na dvorek za domem. Ona si ho tam hodiny a hodiny skládala a rozkládala, zvedala proti sluníčku a muchlala ho. V té holčičce jsem se poznala. Moje spolužačky dávno už pletly a háčkovaly, šily na panenky a já splétala copánky ze zbytků vln a skládala si hadříky se zubatými rohy z nějakého vzorníku damašků. ,,Svět" mě později donutil, v rámci svého tíhnutí, dělat něco chvályhodného. Podstatné je však dotýkat se, zachytit čas do prázdna mezi krajkovými oky, zaplést ho do barevné změti, zaznamenat náladu, která svede k sobě hrubé s jemným a čistě náhodou se ukáže že, dosud nemožné, je přesným vyjádřením podvědomých přání. Textil na sebe váže naši intimitu, prostředí, které nás obklopuje, zaznamenává svou dobu a jako stará písnička, připomene dobu svého vzniku, přičemž odhalí i cestu časem. Textil je koncept, sám o sobě, ve chvíli, kdy je stvořen, je na začátku své cesty. Šedne, zdá se umouněný a opotřebovaný, dokud nepochytí zlatohnědou patinu, neodolatelnou, jako kouzlo starých vitrín, uschlých svatebních kytic, vybledlých gobelinů a vyšívaných pompadurek. Je to něco jako letokruhy. Textil je živý, dýchá a časem se mění. Má svá tajemství. Je to můj nejbližžší přítel kterému se se vším mohu svěřit.
Sukně mé maminky. V osmdesátých letech jsem z ní měla halenku. Kraječka dole je podle podvinku z pozůstalosti Idy Plzákové.
A tohle je sukně mé tchyně. Je hedvábná. Tchyně ji měla v komoře na hadry. Získala zašedlou patinu, která ohladila původní ostrý kontrast červené a zelené v bělostné ploše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vlaďka Vlaďka | Web | 21. prosince 2011 v 18:23 | Reagovat

Krásné povídání i pokoukání. Můžu říct jen ACH.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama