Říjen 2010

hřbitov

12. října 2010 v 20:47 | SP
V listí se utopím, broučci vyhloubí chodbičky v mém, zbytečném už, těle a mušky s duhovými křídly vyloupnou se z kukliček v mé kůži. Mé tělo, pohlceno, promění se v nádheru hřbitovní nostalgie.

























Hradecký Pouchovský hřbitov v lété 2009, hrob Kristýnky Homoláčové

Podzim

5. října 2010 v 11:54 | SP
Jsem depresivní povaha. Na jaře se trochu nadechnu, aby mi v létě bylo líto že čas tak rychle letí. Na svatou Annu chladna z rána a už je tu podzim. Jeho krásy, byť bylo krásné babí léto, mně uvádějí do sladkobolného smutku. A ta zima. Musí se nějak přežít. Prospat by bylo nejlépe, ale, k podzimu života, není spaní už tak sladké .... Potěšujícím obdobím bývaly alespoň vánoce. Vůně adventu, světýlka stromečků. S předčasně blikajícími výlohami i ty ztratily své kouzlo. Však, nemám si co stěžovat v útulném koutku u kamen, kde, být smutný, je přepychem. Jen, podzim za podzimem, blížím se ke svému pozdnímu času.
Vždycky jsem nesnášela podzimní procházky do Novohradeckých lesů. Tady je fotografie z jedné takové ze 17.11.1929. To jsem ještě byla  ,,na houbách", ale ty lesy už byly a moje maminka v nich sbírala houby ......
podzim