Začátek konce

11. ledna 2011 v 1:57 | SP
Je noc. Jsem sama. Žiju. Stále ještě. Nejsem opuštěná, osamělá, neschopná, nepotřebná. Problém je v tom, že vlastně nevím, kdo jsem. Stále se to mění. Teď jsem blondýna a absolutní sirotek Už od prvního prosince. Jak se to mohlo stát ? A co bude dál ? Těším se, až konečně skončí rok tygra a příjde králík. O králíkovi mám představy mírumilovné. Představuji si jarní modré nebe a první trávu. Ten králík by měl být bílý a heboučký. Budu si ještě něco představovat, až tu nebudu ? Po tom se mi snad bude i stýskat. Tenhle tygří rok byl tak dravý, že už si ani nepíšu deník. Tak to píšu sem, protože psát na počítači je mnohem snazší a rychlejší. A taky to chci někomu sdělit .... třeba do prázdna, ale, jako by, skoro, říct to nahlas, protože mně to tíží - bytí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 eldagmar eldagmar | E-mail | 27. ledna 2011 v 20:38 | Reagovat

myslím na tebe, nejsi sama, já jsem v duchu často s tebou, jen jsem nepraktická v tom rozhodnout se a nasednout na vlak a vydat se na cestu. promiň.

2 krajkářka krajkářka | 28. ledna 2011 v 1:17 | Reagovat

Však mně znáš, z živých lidí jsem strašně zmatená. Nikdy přesně nevím, co myslí tím, co říkají. Až v tichu si lížu rány a s údivem dedukuju o čem vlastně byla řeč. I když jsem se už smířila s tím, že to tak , prostě, je.Někteří lidé však trvají. Prostě jsou, někde. Vím, jací jsou a nezměnili se v tomto zákeřném a nevyzpytatelném světě, Vím, že když k nim příjdu, ničemu se nepodiví a budou normální, jako vždycky. Kolik jich je? Tři, dva, nebo jenom ty? I já se neměním Když přijedeš, budu jako vždycky ....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama