Duben 2011

Nic

20. dubna 2011 v 16:10 | SP

Každá krajkářka ,,nic" dobře zná. Jsou to ta prázdná místa mezi zhluky nití. Nic, polapené do krajkových ok. Když se bílá krajka odšpendlí a podrži proti světlu, je to jako pohled do zimní zahrady zamrzlého okenního skla. Krajka může být také stříbrnná, nebo různě pestrá. Její linie jakoby visí ve vzduchu a drží je průhledné nic. Nebo její linie zachytávají právě to ,,nic" do svých osidel? ,, Nic" je nejspíš nedílnou součástí každé krajky. Jen tak je krajka krajkou. Můj muž kdysi řekl, že nejlepší koncepční umění je myšlené. Myšlenku vyjádřit zcela, do posledního odstínu vnitřní představy, je vzácné. Někdy vyjádřím zcela jinou myšlenku, než je ta původní, jako bych poodešla kus cesty, k možnému. To pak někdy mám pocit, že mou ruku vedl Bůh.
V každém případě ,,nic" není nutně prázdnotou. Nejvzácnější dary jsou ty, kdy si vlastně nic neodnášíme, jen inspiraci, ubezpečení, povzbuzení, poučení, které učiní náš život smysluplnější . Ani tam, na druhou stranu, si neodneseme - respektive odneseme - nic. Alespoň nic z toho hmotného. Přezto doufám, že neodcházíme do prázdna.