Město mého srdce

11. května 2011 v 14:57 | SP
To je pohled z našeho okna. Dívám se z něho už 28let. Než se vrátila na své místo prvorepubliková socha našeho prvního presidenta viděla jsem lecos. Třeba tabuli cti vyznamenaných komunistů. Nová doba vrátila náměstí pod našimi okny starý ráz. I když ne docela.Město Hradec Králové dbá o udržení své architektonické vyjímečnosti někdy zvláštním způsobem. Má prababička tu žila už koncem předminulého století. Dědeček měl truhlářskou dílnu a narodila se tu r 1921

má maminka. I já jsem se narodila na jediném kopci v rovině, který tvoří historický základ města a prožila jsem tu mnohá dobrodružství, když se ještě nezamykaly prastaré domy, dvory a zahrady.Je to město mého dětství, město dětství mých dětí.
A pak je tu Vamberk. Městečko, do kterého jsem se vracela od dívčích let, město spojené s mou prací. Leží uprostřed kopce, obklopeno dramatickou krajinou. Sedávala jsem na kamenech židovského hřbitova a cítila přitažlivou sílu toho místa.Myslela jsem, že to by mohl být můj pravý domov.Má ve znaku bílého jednorožce.

Když mi odrostly děti, konečně jsem se vydala na dlouho plánovanou pouť do Vitic, rodiště mého otce. Toto je statek, kde se r1920 narodil. Je to blízko Lipanské pláně. Vystoupila jsem z autobusu a pochopila - to je krev mé krve. To je můj opravdový domov, sem patří má duše.
Dál se dívám z našeho Hradeckého okna, jak se mění roční období a ubíhá čas. Teď už vím, proč mi mé rodné město nikdy nepřirostlo k srdci, i když je krásné a osudem mi určené. Nesnáším roviny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama