Září 2011

Ticho

20. září 2011 v 12:14 | SP
V nastalém tichu, čas se zastavil a na víčku plechové krabičky gejša pije čaj.
Uvnitř je také ticho, zavřené s dětským pokladem a tmou.
Vůně už vyvanula a krajka z babiččiných šatů zežloutla.
Jedna malá náušnice opuštěná tou ztracenou.
Krči se tu zbytek světa malé slečny s odstálýma ušima.
Nikdo to neví, nikdo to nezažil, nikdo nikdy nebyl se mnou v tom světě,
v labirintu světů , v mé hlavě.
Připozdívá se a za okny svět požírá prázdnota.
Zmizela bybička s dědou i táta s mámou.
Brzy zmizím i já, sama sobě ....


Ticho už neslyším. v mé hlavě zní moře z obrovské mušle.
Ticho je se mnou, když kráčím po cestách své vnitřní zahrady.
Uvnitř nenacházím jinou, než sentimentální.
Samota je drsná. Prázdnota je skutečná.