Déšť

24. října 2011 v 16:41 | SP
Spustil se déšť. Kapky stékaly po mé tváři, vytrvale padaly mi na ramena a cestu předemnou. Nebyl to ten jarní, voňavý, deštík. Chrastil ve vybledlé, suché trávě a tepal do zabláceného dláždění. V sychravém dni nemá každý své hnízdo, teplý koutek, k němuž vede známá cesta. Kam patří. Kde bydlí, jí a spává. Kdo jsem, bez svého hnízda, svého času, města a jazyka? Snad by se dalo napevno zachytit toho ,,jsem", alespoň na čas. Však to nejpodstatnější, co je, bylo a co tu zůstane, je ten, stále stejný a pokaždé tak jiný déšť. A to všechno bych chtěla vzkázat jistému JB, protože není důležité, co bylo, ale že tu stále ještě jsme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 24. října 2011 v 21:14 | Reagovat

Vaše řádky jsou vždy tak jemné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama