Nad herdulí

25. srpna 2017 v 15:22 | SP
Je mi světa tak líto. Ve věčném zápase oči umírajících jehňátek, tak nevinní, v zastoupení, Ježíši Kriste smiluj se, pro srdce své matky sedmibolestné.

Lidé jsou si rovni jako společenství jednoho druhu. Asi tak jako včelstvo nebo mravenci. Geneticky jsou uzpůsobeni k různým dovednostem, aby se vzájemně doplňovali za účelem přežití. Na rozdíl od včel a mravenců naučili se používat stále dokonalejší nástroje, kterými si přisvojují vlastnosti se kterými se nenarodili a jejich pomocí ovládají nejen své přírodní prostředí, ale i méně pohotové členy svého druhu. Dnes už je nejasné k jakému účelu které vlastnosti byly stvořitelem určeny a ti, co se ocitnou v nevýhodě, protože se jejich genetické vybavení jeví jako bezůčelné, mají smůlu. Mohou ovšem nalézt nástroj kterým opět získají výhodu. Jsou to ti, kteří mění obraz světa k obrazu svému, zatím co lidé světa předešlého své výhody ztrácejí.
Včely a mravenci měnit svět neumějí, jsou stále stejné, dělnice dělnicemi, trubci trubci, bezmocní proti měnícímu se prostředí, které je buď zahubí, nebo výběrově změní. Dnes už není jasné, jestli prostředí naší planety mění i lidé, nebo je v tom, jakási nepoznaná, přírodní logika či stvořitelův záměr. Rozhlédneme-li se, jsme zmateni. Lidé, kteří o světě prognosticky uvažují, snaží se manipulovat druhé podle svého názoru a nástrojů, kterými ho mohou prosazovat. Nedá se říci, jsou-li takoví lidé potřebnější a následováníhodnější než ti kteří takové nástroje nemají a možná ani nemají žádný názor.
Zřetelně jsou si lidé rovni jen v základních potřebách. Měli by mít právo na blahodárné dětství a prostor k přežití - jídlo, ošacení, bydlení a dostupnost vzdělání za účelem mnohovrstevnaté komunikace, aby mohli uskutečnit svou lidskou nevyzpitatelnou úlohu.
Základní rovná životní situace je však jen neodvratná smrt, aď už okolnosti, jenž ji předcházejí, si rovny nejsou. Cenit bychom si tedy měli každého živoucího života v jeho nehmotném přínosu pomíjivého setkání, jedinečného poučení a zdroje rozmanitosti a krásy. Čím nerovnější jsme si ve svém genetickém vybavení, tím víc je každé setkání větším dobrodružstvím a pokud jsme otevření a nepreferujeme-li jen líné pohodlí, můžeme se vzájemně podělit o své hřivny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama